Kapr obecný (Cyprinus carpio) – chová se v umělých nádržích, rybnících, jezerech a řekách téměř na celém světě. Tělo kapra je buď lysé (lysec), šupinaté nebo je řídce pokryté šupinami. Před prodejem se kapři nechávají v proudící vodě, aby se zbavili bahnité příchuti jejímž původcem jsou cizopasníci v kůži bahnitých ryb. Při hmotnosti 2 až 3 kg má maso nejchutnější, nejlepší jakost dosahují v zimě. Kapři se prodávají živí, mražení či uzení. Používají se na vaření, pečení, smažení nebo se nakládají do rosolu.

Štika obecná (Esox lucius) – žije v řekách i stojatých vodách, patří mezi dravé ryby. Má chutné, libové, lehce stravitelné maso s drobnými kůstkami. Výborná jsou játra. Za nejlepší se považuje maso od ocasu, které je téměř bez kůstek. Maso lze upravovat všemi způsoby; lahůdkou ovšem je úprava na másle a kmíně.

Okoun říční (Perca fluviatilis)  – je dravá ryba žijící v řekách a jezerech. Dorůstá 25 – 40 cm délky a hmotnosti 1 kg. Má kuželovitou hlavu, ostré ploutve a množství šupin. Na hřbetě tmavě zelené barvy jsou černé příčné pruhy. Maso je pevné, bílé a velmi chutné.

Lín obecný(Tinca tinca) – žije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Tělo olivově zelené barvy je pokryto množstvím drobných šupin s typickým šlemem. V koutcích tlamy jsou 2 vousky. Nejčastěji se používají kusy o hmotnosti 600 – 800 g, je to menší ryba s měkkým, tučným a chutným masem.

 

Candát obecný(Sander lucioperca) – pochází z východní Evropy, odkud byl rozšířen do řek a jezer celé Evropy. Je to štíhlá, dravá ryba, dorůstá délky 40 - 50 cm. Maso je bílé, jemné, měkké, šťavnaté a velmi chutné. Je vhodný k nejrůznějším kuchyňským úpravám. V Maďarsku je znám pod názvem Fogosch.

Cejn velký, siný, perleťový(Abramis brama) – je kaprovitá ryba, která žije v celé Evropě. Maso má chutné, tučnější než kapr s velkým množstvím kůstek. Dosahuje délky 50 – 70 cm a hmotnosti 4 – 6 kg. Je výtečný.

Sumec (Silurus glanis) – je největší sladkovodní ryba, žije v řekách a jezerech ve střední Evropě. Dorůstá délky až 3 m, má válcovité tělo a zploštělou hlavu se dvěma dlouhými a čtyřmi krátkými vousy. Maso je tučné, z mladých sumců je velmi chutné (dožívá se až 40 let). Je vhodný k přípravě polévek, na pečení, vaření.

 

Pstruh obecný (forma potoční) (Salmo trutta [morpha fario]) – je drobná lososovitá ryba, žije v chladných a prudkých vodách potoků a řek v celé Evropě. Dorůstá až 40 cm, šupiny jsou velmi drobné. Maso je bílé až narůžovělé, lehce stravitelné. Zpravidla se upravuje vcelku na různé způsoby. Mražený nestojí za nic a nikdo už to jíst nechce. Čerstvý je skvělý.

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – do Evropy byl dovezen z Ameriky (kamloops), u nás se chová uměle. Ve volné přírodě dosahuje délky až 60 cm. Pstruh duhový má na bocích množství černých skvrn a boční linie opalizuje duhovými barvami. Maso je mimořádně chutné.

 

Amur bílý(Ctenopharyngodon idella) – Tato kaprovitá ryba k nám byla dovezena v roce 1961. Má dlouhé válcovité tělo, v bocích mírně zploštělé.

Původním domovem amura jsou rozsáhlá území Ruska, zejména pak povodí Amuru a jižní oblasti Číny. Dosahuje délky až 130 cm a hmotnosti až 30 kg. Má podobné nároky na životní podmínky jako kapr, avšak dává přednost teplejší vodě. Smysl chování amurů je hlavně v likvidaci nežádoucích porostů ve vodách.

Naše podnebí mu znemožňuje přirozené rozmnožování. Kuchyňsky je využitelný spíše okrajově.